Jmenuje se Zuzanka

V neděli jsme domů dovezli koťátko. Zrzavé. Vybral ho táta. Jak vtipné, on vždycky zvířata domů zakazoval. Najednou to není žádný problém a Zuzana se nám producíruje po bytě. Táta je drsňák. Kotě oslovuje ty Ludro, ale v jedné chvíli jsem ho přistihla, jak se s kočkou válí na zemi.



Za těch pár dní jsem se stihla několikrát projet na kole, vylézt na Kněhyni, dodělala jsem nástěnky, spíchla indiánskou čelenku, udělala přibližný program na jednotlivé dny, uvařila kotel zeleninové polívky, zajistila trička a velkou bečku piva na sobotu.

A začíná mi hrabat. Sedím v indiánských hadrech, píšu tento nicneříkající příspěvek, poslouchám Amy Winehouse a děsím se.