neděle 23. listopadu 2008

sobota 22. listopadu 2008

Chlapi a (ne)dochvilnost

Chlapi mají jednu neuvěřitelnou vlastnost. A to tu, že absolutně neumí zacházet s časem. Když si dávám sraz s kamarádem silnějšího pohlaví, používám následující techniku:
Kino začíná v 7. Lístky je třeba vyzvednout nejpozději o půl 7, tudíž by bylo dobré ve frontě stát už po čtvrt na sedm. Takže frajerovi nahlásím, že sraz je v 6, on dorazí o čtvrt a všechno je ok :-)

Druhá jejich neschopnost týkající se času je jeho špatná organizace.
Můj muž ví, že má v neděli zápas, že v sobota padá, tudíž se můžeme vidět akorát tak v pátek.
Můj muž ví, že jen kvůli něj vybulám čtvrteční koncert Mňágy a Žďorp a páteční přednášku z mikrobiologie a pojedu dom už ve čtvrtek večer, abych s ním mohla strávit aspoň to páteční dopoledne.
Můj muž ví, že v pátek odpoledne má laboratoře a že musí odevzdat protokoly, ale kdy je začne tvořit? Ve čtvrtek večer, tudíž v pátek ráno (ale až poté, co v 7 vstanu a dám si koupel) píše, že to nemá hotové a že čas, který měl původně strávit se mnout, stráví nad sepisováním stavebních hmot.

Proč si chlapi neumí své povinnosti nějak časově naplánovat? Proč všechno nechávají na poslední chvíli?
Pokud existuje chlap, který tohle umí, chci ho znát!

neděle 16. listopadu 2008

Strach je pryč. Zdá se, že se nemusím bát minulosti a ty tři bezradné roky jsou za mnou. Je mi jedno, že vůbec nemá vkus. Možná si celý večer snažil dokázat, že je taky schopný si někoho najít. To je jeho boj. Mám svůj život. A je mi fajn :-)

Teď mám nový bojový úkol. Přesvědčit ostatní, že jim kamaráda neberu.

A rozpadlo se nám metro a kýtu vyhrála mažoretka s pupkem.

neděle 9. listopadu 2008

Koncertově


Včera hrála Mňága ve Stounu. Jako každoročně. Stejně jako kterýkoliv jiný podzim se scházíme na tuto srdcovku. Kluci stárnou a my s nimi.
Letos jsem je slyšela teprve poprvé, ale aspoň jsem si vynahradila pondělní neúčast na kickboxu. Opravdu není jednoduché pařit na židli s ukulele bratrem, který si pod hrudí pěstuje Bobánka. Ruce bolí, záda bolí, z kouře mě řežou oči, ale proč ne?

Playlist:
Si přivlastnil jeden fanoušek, který ho naskenoval a poslal :-)
Ale nehráli Kam se dožijem a Thunderstruck od ACDC, Dubový taxík a Kafe.
Nevadí.
Za to hráli Spaste svoje duše, Nejlíp jim bylo, Nagasaki Hirošima.

Přídavek: Chtít chytit vítr, Ne teď ne! a končili Salám banán.

Paralelně na Stolárně hráli Čadi a BTD. Bohužel jsem stihla jen ´jam´ na konci, po kterém Radim prohlásil, že v posledních čtyřech taktech pochytil, že je to v Fdur. Jedno mě ale potěšilo velice: jednou kamarád, pořád kamarád.

čtvrtek 6. listopadu 2008

Nejhorší věc po ránu..

.. je když všechny šaliny končí na Červinkově

úterý 4. listopadu 2008

Nízké Tatry 08

Odjeli jsme s lahváčem na střeše a přilepily se nám stěrače.
Vstávejte vy saláti! Je půl šesté, tak ať stihnem autobus..
Co s Harykem? Na cvičák.. Jen aby žádné paní nenaštěkal do boudy..







Celá fotogalerie by Jura
http://juroman.rajce.idnes.cz/Nad_mraky-NT_2008/